Finské zapomínání
Zašel také do Riegrových sadů, kde tábořila Rudá armáda. Jeden z rudoarmějců k němu přistoupil, vzal ho za límec jeho svátečního, bílého obleku a řekl mu: „Ty buržuj! “ Pan doktor hned odešel domů, od této chvíle mu bylo vše, co se týká budoucího osudu našeho národa jasné, a únor 1948 ho, na rozdíl od jiných, vůbec nepřekvapil.
Možná, že se z některých událostí po osvobození v r. 1945 dalo ledacos předvídat. Ale že by se dalo něčemu z toho, co nás pak potkalo, také zabránit? Myslím, že ne. A je-li i výročí těchto událostí využito k módnímu „otíráni se“ o politiky, vůbec se mi to nelíbí. A již vůbec se mi nelíbí, když tato krátkodechá snaha zastře vidění i jinak jasnozřivým komentátorům. Jiří Hanák se ve svém sloupku „ Zapomínání“ (Právo 9.5. 2013) zamýšlí nad tím, jak se mohlo stát, že jsme se po osvobození „na čtyřicet let se stali sovětskou gubernií“ a píše: „ Podíl na tom měl jak západ….tak českoslovenští politici, kteří zvrtali co mohli. Že to nemuselo dopadnout tak katastrofálně, ukazuje příklad Finska. To si značnou míru samostatnosti udrželo přesto, že proti Sovětskému svazu bojovalo“.
Ale kdepak. A termínem „zvrtání“ hodnotit kroky prezidenta Beneše, který jak v roce 1939 tak v r. 1945 viděl dále, než většina tehdejších politiků, mi připadá nevkusné. Finsko, jistě sympatická země, ale ve čtyřicátých letech s pronacistickou vládou, se dostalo do válečného konfliktu se Sovětským svazem dvakrát. Poprvé, když se Sovětský svaz připravoval na válku tím, že rozšiřoval „své“ území. Zabral pobaltské státy a po porážce Polska v r. 1939 postoupil na mezinárodně uznanou polsko - ruskou hranici a obsadil tak ruská území, které zabrali Poláci po válce v r. 1920. A také požádal Finsko o postoupení části jeho území, Karelie, neboť hranice Finska byly na dohled od Leningradu a bylo jasné, že v případě války Finsko umožní německé armádě z této strany přístup. Když Finsko odmítlo, vyhlásil mu Sovětský svaz válku pod falešnou záminkou, která se však již dříve „osvědčila“ např. v Uzbekistánu: finští komunisté vytvořili „revoluční vládu“, která požádala Sovětský svaz o pomoc, a ten samozřejmě vyhověl. Tato „zimní“ válka (1939 – 1940) se sice nevyvíjela pro Rusko zvlášť dobře, ale přesto se mu podařilo zabrat část území, které později umožnilo zásobovat a tedy udržet Leningrad. Část historiků druhé světové války tvrdí, že pokud by se toto území nepodařilo Sovětům na Finsku dobít, Leningrad by v žádném případě obléhání nevydržel se všemi z toho plynoucími, až osudovými důsledky (vázal značné vojenské síly, které nacistům chyběly jinde) na vývoj druhé světové války.
Pak bojovalo Finsko se Sověty ještě v letech 1941 – 44 v pokračovací válce s podporou Německa, ale podobně jako jiní „spojenci“ Německa se koncem války proti němu obrátilo a vyhnalo německou armádu ze svého území. V žádném směru však situace Finska nemohla sloužit jako příklad pro některou z evropských zemí. Finsko není Střední Evropa a Sověti neměli ve Finsku žádné zájmy ani vůči němu nějaké zvláštní požadavky mimo připojení v r. 1940 již dobité Karelie a ještě dalších tří drobných území k Rusku, čehož bylo dosaženo (Finsku vnuceno) mírovou smlouvou. Ale hlavně: ve Finsku nebyla silná Komunistická strana, která zvítězila v jakžtakž svobodných volbách, nebyla zde část dříve emigrujících členů vlády vracejících se z Moskvy a zejména nebyla zde zjevná vůle podstatné části lidu, kterému komunisté, ať se nám to líbí nebo ne, mluvili z duše (nebo co to tito lidí místo duše vlastně měli). A západní demokracie to braly na vědomí se stejnou samozřejmostí, s jakou vydaly Sovětům, a tedy na smrt, tisíce zajatých vojáků nejen ROA - vlasovců, ale i vojáků z neruských uskupení, která proti SSSR po boku Němců bojovala. Se stejnou samozřejmostí, s jakou hodily přes palubu např. polskou vládu, která se vracela ze západu. Naši politici nemohli z logiky věci nic „zvrtat“, protože se jich vážně na jejich mínění nikdo – z východu ani ze západu - na nic neptal, a někteří (E. Beneš, J. Masaryk) si to uvědomovali.
A tak mne při těchto vzpomínáních napadnou věty vyřčené na konci filmu Všichni dobří rodáci: a co jsme vlastně mohli? Tvrdit, že jsme mohli a můžeme vše, jen to nesmí politici zvrtat, bylo hloupé tenkrát a je hloupé a velmi nebezpečné i dnes….
(psáno pro Britské listy 15.5.2013)
Stanislav Křeček
Nezakazovat islám! Jen nesdílet…
Výzvy k zákazu islámu jsou zcela nesmyslné a jen zhoršují již tak složitou a málo přehlednou situaci.
Stanislav Křeček
Romové 2015
Na počátku roku je vhodné zamyslet se nad problémy a otázkami na které již dlouho hledáme a nenacházíme rozumné odpovědi.
Stanislav Křeček
Lumpenkavárna a spol.
Lumpenkavárna se stala sociologicko-politologickým pojmem. Nevím sice jak zrovna toto jinak bohulibé zařízení k tomu přišlo, a už vůbec nevím proč „lumpen“ (z německého Lumpen (hadry), Marx: lumpenproletariát: část proletariátu politicky zcela neschopná a nepoužitelná...), ale budiž. Podívejme se však na to blíže.
Stanislav Křeček
Základní práva neřeší nerovnost
Otázka lidských práv je v poslední době v českých sdělovacích prostředcích velmi frekventovaná, neboť pokusy o její řešení se hodí k nejrůznějším příležitostem.
Stanislav Křeček
Jiný Listopad
Ve své brněnské kanceláři mám pověšenu fotografii pořízenou někdy koncem listopadu nebo na začátku prosince 1989 v sídle tehdejší Československé strany socialistické na pražském Náměstí Republiky.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
- Počet článků 171
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1279x