Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidská práva na ústupu anebo omyly Romana Jocha

24. 04. 2014 21:40:43
Na portálu Česká pozice se nedávno zajímavě rozepsal Roman Joch o české zahraniční politice v souvislosti s neutuchajícími (a současnými událostmi znovu živenými) diskusemi o šíření lidských práv a demokracie prostřednictvím aktivní zahraniční politiky státu.

Je jistě zajímavý jeho názor na to, že žádná dichotomie mezi idealistickým pojetím lidských práv (musíme je prosazovat vždy a všude, protože svoboda a lidská práva jsou neoddělitelné) a realistickým (ničeho tím nedosáhneme jen poškozujeme vlastní zájmy) neexistuje: musíme prosazovat jak své hodnoty v něž věříme, tak i své vlastní zájmy. To je sice krásná myšlenka, ale že to je výsostně a zcela idealistická diplomatická kvadratura kruhu, se mi zdá být zřejmá.

Asi k tomu dospěl i autor, když v dalším textu nabízí řešení: odlišovat komu a co chceme sdělovat. „ Lidská práva ve světě bychom neměli podporovat schematicky, abstraktně a absolutně, ale vždy v konkrétním kontextu. Měli bychom dvě země, jejichž stav lidských práv je totožně neuspokojivý, i stejně kritizovat a zaujímat k nim a jejich režimům stejný postoj? Nikoli nutně. Jak bylo naznačeno, lidská práva lze zajistit pouze v kontextu politické společnosti, která je jejím příslušníkům garantuje. Měli bychom kritizovat a nutit ke zlepšování lidských práv politickou společnost, v níž jejich stav není dokonalý? Opět nikoli nutně. Záleží na tom, je-li z hlediska lidských práv dokonalejší režim realisticky možný. Řečeno jinak, zda v něm existují nějací liberální demokrati.“

S tím lze asi obecně souhlasit, i když přísné odlišení komu, kdy a co bude v konkrétní zahraniční politice asi obtížné. Ale v tom zásadnější problém nevidím. Daleko závažnější omyl Romana Jocha však spatřuji v zásadním nepochopení stavu lidských práv v dnešním světě, resp. ve zcela nerealistickém lpění na dichotomii tzv. přirozených a „nepřirozených“ sociálních práv.

Roman Joch píše: „Nyní se budu věnovat otázce, která lidská práva prosazovat. Základní a skutečně podstatná lidská práva jsou osobní svobody, práva přirozená – právo na život, svoboda slova, politického projevu, tisku, náboženská svoboda, svoboda rodičů vychovávat děti podle svého přesvědčení či svoboda vlastnit legitimně získaný majetek a volně s ním disponovat. Naopak, takzvaná práva sociální jsou jen společenské konvence, politický konsensus a dohoda, co vše budou garantovat peníze získané zdaněním. Tato práva nejsou ani přirozená, ani objektivní, ale vždy daná konsensem a možnostmi – bohatstvím společnosti. Sociální práva mohou být velká jen jako produktivita společnosti. Jsou-li větší, produktivitu zadusí.“

Omyl první spočívá, podle mého, v nepřihlédnutí jednak k míře respektu a pak k míře naléhavosti jaké se ona „přirozená“ práva v současné společnosti těší: neznamená snad dnes svoboda slova pro mnoho lidí spíše „piště a říkejte si co chcete“ bez vlivu na běh událostí? Nemá snad v Evropě, ale i jinde, stále více lidí dojem, že svoboda politického projevu je bez významu, pokud v ulicích nebudou barikády a nebudou tam hořet zapálená auta? Jak ovlivnily tisícové pokojné demonstrace běh událostí ? Není snad mnoho lidí přesvědčeno o tom, že míra politických práv se posuzuje spíše podle raitingu, než podle svobodného mínění občanů ? Nemá snad většina společnosti za to, že právě svoboda některých lidí zcela volně nakládat se svým majetkem je příčinou ekonomických potíží současného světa? Není snad právo vychovávat děti podle svého přesvědčení přesně to, o čem si mnozí myslí, že musí být omezeno, mají-li se právě tyto děti dožít lepšího světa?

Kdy naposledy demonstrovali lidé za ona „přirozená práva“? Není naopak pravdou, že co týden lidé na celém světě demonstrují za onen pouhý Jochův „produkt společnosti“, za ona „nepřirozená“ sociální práva? Ostatně: není právě názor na druhořadost a nepřirozenost sociálních práv tím, proč se podstatná část společnosti dosud nedokázala „vyrovnat“ s minulým režimem, který zcela jistě nezaručoval ona „přirozená“ práva, ale zato garantoval ona „nepřirozená“ práva v míře, která je dnes pro mnoho lidí nedostupná?

Realizaci lidských práv – ať již jakýchkoliv – dnes významně ovlivňuje zcela nový jev: lidé nepřipustí realizaci jakýchkoliv práv bez povinnosti a odpovědnosti! Dobře je to vidět na probíhajících diskuzích týkajících se problematiky sociálního vyloučení a sociálního bydlení. Každé absolutistické pojetí lidských práv (každý má jen právo!) determinuje společenský nesoulad, zničující nejednotu společnosti a ohrožuje i realizaci práv jinak nesporných. To si Roman Joch „povyšováním“ nějakých „přirozených“ lidských práv nad práva jiná neuvědomuje.

Konečně druhý omyl Romana Jocha spočívá v jeho následujícím tvrzení: „V zemích, kde nejsou garantována práva osobní, politická či občanská, se lidé nemohou na režimu domoci práv sociálních ani ekologických. Naopak tam, kde mají práva osobní, občanská a politická, se mohou dohodnout i na míře sociálních a ekologických práv. Řečeno jinak, dávat liberální práva osobní, občanská a politická na stejnou úroveň se sociálními a ekologickými je nesmysl a politická pošetilost“.

Nikoliv, je tomu přesně naopak: poučení z tragických událostí 20. století přece spočívá právě v tom, že, řečeno básníkem, „vlky z lesů žene hlad“. Že pokud v míře, kterou lidé budou považovat za potřebnou, nebudou uspokojena jejich sociální práva, dříve či později budou i ostatní lidská práva vyvrácena. Možná těmi, kteří realizaci těch, podle Jocha, druhořadých práv při jejich dnešním nedostatku pro budoucnost slibují...

V době volání po zásadních změnách ve společnosti, v době přehodnocování minulých jistot, bych rezignaci na toto poučení považoval za mimořádně nebezpečné....

Autor: Stanislav Křeček | čtvrtek 24.4.2014 21:40 | karma článku: 8.41 | přečteno: 645x

Další články blogera

Stanislav Křeček

Nezakazovat islám! Jen nesdílet…

Výzvy k zákazu islámu jsou zcela nesmyslné a jen zhoršují již tak složitou a málo přehlednou situaci.

15.1.2015 v 10:00 | Karma článku: 20.13 | Přečteno: 1009 | Diskuse

Stanislav Křeček

Romové 2015

Na počátku roku je vhodné zamyslet se nad problémy a otázkami na které již dlouho hledáme a nenacházíme rozumné odpovědi.

11.1.2015 v 10:55 | Karma článku: 24.45 | Přečteno: 1133 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radka Kielbergerová

Vlak přece k trampování vždycky nějak patřil

...jako i vztyčený palec a řeka a kytary a usárny a kamarádi...a dobrodružné chvíle s nepohodlím, které k tomu všemu patřilo docela samozřejmě jako trampovo svobodné dýchání, což k tomu všemu patří dodnes, pokud je tramp srdcař

23.9.2017 v 11:33 | Karma článku: 7.33 | Přečteno: 166 | Diskuse

Jaroslav Nedobitý

Winchester model 74 – malorážka proti nacismu

Rychlé tankové divize wehrmachtu drtí Francii. Blitzkrieg ukazuje svou plnou sílu. Francouzská a britská armáda ustupuje k moři. Jádro expedičních sil nakonec uvízne u přístavního města Dunkerk. Vojákům už pomůže jedině zázrak...

23.9.2017 v 10:18 | Karma článku: 9.45 | Přečteno: 275 | Diskuse

Pavla Kolářová

Bojíš se tmy?

Nejhorší jsou fialový mumie, co vylízají ze svých děr, hned jak se setmí. Odnášejí hlavně malý děti a pak už je nikdy nikdo nenajde. Tuhle jsem jednu viděla tam na hřišti za domem, když jsem večer vynášela odpadky. Fakt nekecám...

23.9.2017 v 8:27 | Karma článku: 8.41 | Přečteno: 111 | Diskuse

Jana Majová

Davidova máma. O svalové dystrofii počtvrté.

Co Davida znám, ukotvilo se mi v mysli srovnání jeho každodenna s bájí, kde David poráží Goliáše. Svalová dystrofie se podobá genetickému Goliášovi. A je osudově neporazitelná. Dá se ale více či méně tlačit do kouta.

23.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 14.79 | Přečteno: 310 | Diskuse

Helena Vlachová

Bankrot slušnosti a poctivosti na české politické scéně

Naše země se může pochlubit výbornými herci, zpěváky, skladateli, lékaři, vědci, sportovci, spisovateli, režiséry i dalšími, kteří dělají svou profesi poctivě. Ale naši politici?

23.9.2017 v 6:47 | Karma článku: 20.77 | Přečteno: 582 | Diskuse
Počet článků 171 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1269
Autor je od dubna 2013 zástupcem Veřejného ochránce práv, dříve byl poslancem Poslanecké sněmovny PČR, advokátem a čestným předsedou Sdružení nájemníků ČR. Narodil se 20.5.1938 v Praze, pracoval jako horník, dělník, geolog, výtvarník a jiné.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.