Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ono se toho zase u nás tolik nedělo

7. 05. 2014 8:10:23
Tento, dnes již proslulý výrok naší ministryně spravedlnosti o poměrech v období protektorátu Čechy a Morava, tedy v období druhé světové války, může však být také vyložen ve prospěch českého národa.

Ono se toho u nás skutečně moc nedělo především pokud jde o účast Čechů v bojích na straně nacistického Německa. Češi byli (vedle Srbů) snad jediným okupovaným národem v Evropě, jehož příslušníci – až na několik jedinců - na straně Německa dobrovolně nebojovali a neúčastnili se ve větším počtu jeho válečných a okupačních akcí. Příslušnici jiných národů nemohli samozřejmě sloužit v přímo v německé armádě, ale účast velkého počtu dobrovolníků z jiných evropských národů v jednotkách Waffen - SS (tedy „Zbraní SS“ , jednotek určených k vojenským operacím), kde to možné bylo, je fascinující.

Tak 5. tanková divize SS „Wiking“ vznikla z dobrovolníků z Norska, Dánska, Nizozemska a Belgie po té, co jejich počet byl, po obsazení těchto zemí německou armádou, tak velký, že si to založení samostatné divize vyžádalo. Tato divize bojovala výhradně na východní frontě a její příslušníci se účastnili zabíjení Židů v Rusku, v Maďarsku a u Štýrského Hradce. 11. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Nordland“ byla složena z dobrovolníků z Maďarska, Dánska, Nizozemska, Norska Estonska, Francie, Švédska, Švýcarska a Anglie. Divize bojovala proti Titovým partyzánům v Jugoslávii a později proti Rudé armádě v Estonsku a v Prusku. Proti srbským partyzánům byla nasazena 13. horská divize SS „Handschar“, která byla složena z bosenských muslimů a na jejímž vytvoření se aktivně podílel vysoký muslimský duchovní, jeruzalémský muftí Amir al–Husajní. Z Lotyšů pak byla vytvořena 19. granátnická divize SS (2. Lotyšská). Někteří její příslušníci pak po válce bojovali proti SSSR jako dnes tolik oslavované (i v naší TV) Lesní bratrstvo. Z Lotyšů, kteří původně chtěli utvořit samostatnou armádu, ale nebylo jim to Němci povoleno, byla utvořena 15. Granátnická divize SS (1. Lotyšská). Ta se podílela na obléhání Leningradu a později na bojích v Německu. Více než jedenáct tisíc etnických Albánců se přihlásilo jako dobrovolníci do 21. horské divize SS „ Skanderberg (1. albánská) a bojovali v tehdejší Jugoslávii. Dopouštěli se řady válečných zločinů proti Židům, Srbům a Cikánům především v Kosovu, na což, při úvahách nad dnešní situací v této zemi, by nemělo být zcela zapomenuto.... Muslimové z Chorvatska pak byli příslušníky 23. horské divize SS „Kama“ (2. Chorvatská) a bojovali hlavně v Maďarsku. Jde však o jednu z mála divizí Waffen – SS, která po válce nebyla obviněna ze spáchání žádného z válečných zločinů. Z ukrajinských dobrovolníků byla vytvořena 14. Granátnická divze SS (1. Ukrajinská), která se naopak dopustila mnoha zločinů na území tehdejšího SSSR, Ukrajiny a při potlačování Slovenského národního povstání. Působení Ukrajinců v této divizi je i dnes aktuálně některými velmi připomínáno....

Nizozemští dobrovolníci vytvořili 23. divizi tankových granátníků SS „Naderland“, která bojovala na východní i západní frontě a dokonce i při obraně Berlína v květnu 1945. Valonští občané Belgie pak vytvořili 28. dobrovolnickou divizi tankových granátníků SS „Wallonien“. Součástí této divize byla rota „Gruppe Ezquerra, ve které sloužili Francouzi a Španělé. Divize se účastnila např. bojů v Ardenách.

Za zvláštní zmínku stojí 29. granátnická divize SS (1. Ruská) složená z ruských dobrovolníků. Někdy lze o „dobrovolnosti“ některých ruských válečných zajatců zapojit se znovu do války po boku Němců vážně pochybovat, ale nelze zpochybnit to, že její příslušníci v bojích proti povstání ve Varšavě se dopouštěli takových zvěrstev, že její velitel Bronislav Kaminsky byl dokonce gestapem (!) popraven. Divize pak byla zařazena do Ruské osvobozenecké armády (ROA), kterou organizoval generál Andrej Vlasov a jejíž účast na Pražském povstání je stále předmětem debat a pochybností. Číslo divize 29. obdržela granátnická divize SS (1. Italská). Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Arméni a krymští Tataři pak byli příslušníky 30. granátnické divize SS (2. Ruská), která bojovala hlavně proti francouzskému hnutí odporu.

Francouzi, ale i několik Švédů, Švýcarů, ale i Laosanů, Vietnamců a Japonců bylo příslušníky 33. Granátnické divize SS Charlemagne“ (1. Francouzská), která proslula především tím, že její příslušníci bránili až do 2. 5. 1945 (!) Berlín. Z divize nakonec zbylo 33 mužů, kteří se vzdali Sovětům...34. Dobrovolnická divize SS „Landstrom Nedderland“ složená převážně z Nizozemců spáchala koncem války mnoho válečných zločinů (popravy nizozemských civilistů) a její členové bojovali až do 9. května 1945 proti Američanům...

Protektorát Čechy a Morava měl ovšem také své „vládní vojsko“ vytvořené z příslušníků zaniklé čsl. armády. Jejich počet se pohyboval kolem 6000 mužů /předpokládaná délka služby 25 let, věk při náboru 18 – 25 let, minimální výška 160 (!) cm/ a byli nasazeni většinou do strážní služby. Naší kolaboranti, prezident E. Hácha (na to se při hodnocení jeho osoby rádo zapomíná) a ministr E. Moravec několikrát žádali Hitlera o odeslání této „České legie“ na frontu, ale Hitler to vždy zamítl. Měl v této věci více rozumu, než naši kolaboranti: na základě svých vlastních zkušeností z 1. světové války se právem obával přeběhnutí k „nepříteli“. To se také stalo, když vládní vojsko bylo v r. 1944, z obavy, aby se nepřidalo k odboji, převeleno do Itálie. Jeho část se přidala k Italským partyzánům a část jeho příslušníků přeběhla frontu a stala se vojáky Československé samostatné obrněné brigády, která do konce války obléhala přístav Dankerque. Ti co se vrátili do protektorátu se pak připojili ke květnovému povstání (hlášení pražského rozhlasu, dopoledne 5. 5. 945: „Voláme české vojsko, české četnictvo a českou policii....).

Pravda, ne na vše můžeme být hrdi (udavačství ), ale Protektorát Čechy a Morava byl jedinou okupovanou zemí, kde se zdařil atentát na vrcholného představitele Říše (R. Heydricha) a jedinou zemí, kde Němci popravili z důvodu účasti na odboji předsedu protektorátní, tedy vlastně „kolaborantské“ vlády (gen. Eliáše). To se v žádné jiné zemi nestalo. Neochránili jsme sice své Židy tak statečně, jak to učinili např. Dánové, ale zdaleka jsme se nepodíleli na jejich pronásledování a likvidaci tak, jak to po boku Němců dělali Poláci nebo obyvatelé pobaltských republik, kde, mimochodem, dodnes jednou za rok pochodují ulicemi hlavních měst bývalí příslušnici Waffen – SS a připomínají si tak své „slavné dny“....

Snad stojí za to si těchto několik známých skutečností znovu připomenout právě v květnových dnech. Než se zase – jak je v Čechách zvykem – pustíme do nářků nad kvalitou národa a jeho představitelů...

Napsáno pro Britské listy.

Autor: Stanislav Křeček | středa 7.5.2014 8:10 | karma článku: 21.52 | přečteno: 850x

Další články blogera

Stanislav Křeček

Nezakazovat islám! Jen nesdílet…

Výzvy k zákazu islámu jsou zcela nesmyslné a jen zhoršují již tak složitou a málo přehlednou situaci.

15.1.2015 v 10:00 | Karma článku: 20.13 | Přečteno: 1006 | Diskuse

Stanislav Křeček

Romové 2015

Na počátku roku je vhodné zamyslet se nad problémy a otázkami na které již dlouho hledáme a nenacházíme rozumné odpovědi.

11.1.2015 v 10:55 | Karma článku: 24.45 | Přečteno: 1130 | Diskuse

Stanislav Křeček

Lumpenkavárna a spol.

Lumpenkavárna se stala sociologicko-politologickým pojmem. Nevím sice jak zrovna toto jinak bohulibé zařízení k tomu přišlo, a už vůbec nevím proč „lumpen“ (z německého Lumpen (hadry), Marx: lumpenproletariát: část proletariátu politicky zcela neschopná a nepoužitelná...), ale budiž. Podívejme se však na to blíže.

19.11.2014 v 13:05 | Karma článku: 22.52 | Přečteno: 1336 | Diskuse

Stanislav Křeček

Základní práva neřeší nerovnost

Otázka lidských práv je v poslední době v českých sdělovacích prostředcích velmi frekventovaná, neboť pokusy o její řešení se hodí k nejrůznějším příležitostem.

12.11.2014 v 9:10 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 463 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martina Studzinská

O významu pořádku (nejen) pro člověka

Má se dodržovat řád? A odkud pokud? Má to vůbec smysl? Nestane se při nedodržování řádu z člověka neřád? Malá úvaha nad morčecím kotcem.

27.7.2017 v 18:23 | Karma článku: 5.11 | Přečteno: 105 | Diskuse

Renata Pospiechová

Letní vzpomínání III - Západ

V roce 1987 jsme se dočkali. Po šesti letech čekání jsme dostali devizový příslib, a to ještě po známosti, a to tak zvaně společný - čili minimum deviz, tedy peněz. A poprvé jsme směli vyjet na Západ.

27.7.2017 v 17:16 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 178 | Diskuse

Jana Slaninová

Slavný Jednotný Zákonistán

Bylo, nebylo. Ale spíš bylo. Lidi v tom koutě světa se měli dobře. Tak dobře, že samou rozjíveností neměli co jiného na práci než to, že každý den vymysleli nějaký ten zákon. Pro Obecné Blaho. Všem stejně měřeno.

27.7.2017 v 14:33 | Karma článku: 16.15 | Přečteno: 410 | Diskuse

David Vlk

Co to s těma ženskýma dneska je????

Oněměle jsem stál u otevřené prázdné lednice a hlavou mi prolítlo, že tenhle svět se neodvratně řítí do propasti. Kde je moje pivo????

27.7.2017 v 12:09 | Karma článku: 39.39 | Přečteno: 3972 | Diskuse

Libuse Palkova

Kdo jednou miloval, bude navždy spasený

Určitě tu krásnou písničku znáte. Ona je teda původně ve slovenštině, ale já si dovolila ji uvést, možná ne docela přesně, v češtině Na myšlence, že v lásce je spása, určitě něco bude.

27.7.2017 v 9:20 | Karma článku: 12.67 | Přečteno: 405 | Diskuse
Počet článků 171 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1269
Autor je od dubna 2013 zástupcem Veřejného ochránce práv, dříve byl poslancem Poslanecké sněmovny PČR, advokátem a čestným předsedou Sdružení nájemníků ČR. Narodil se 20.5.1938 v Praze, pracoval jako horník, dělník, geolog, výtvarník a jiné.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.