Mělo by se správně mluvit o indemitě, nikoliv imunitě jako takové. Ale autor má pravdu, protože, pronese-li poslanec vášnivý projev v parlamentu, dejme tomu na nějaké hranici, a je tudíž nepostihnutelný a pronese-li tento projev třeba na nějakém veřejném mítinku, tak poslance budou policejně vyšetřovat, protože někdo si mohl myslet, že zadává důvod k šetření, jestli neporušil zákon a poslance nahlásil?

U nás svoboda slova není.

Existuje-li jediná věc, jejíž vyslovení je trestné, pak není svoboda slova. 

Tak jako žena nemůže být trochu těhotná, tak ani nemůžeme mít trochu svobody slova. Buď je, nebo není. A u nás není.

Pane Křečku, vyjádřil jste se mírně řečeno jako politik. Mnoho neurčitých řečí a bez nějakého smysluplného závěru. Po tolika létech v parlamentu byste už se mohl naučit vyjadřovat konkrétně, jasně a srozumitelně.

Co je na blogu nekonkretního? Ač nejsem příznivcem levice, musím dát autorovi za pravdu. Dav volal po přímé volbě prezidenta a tak mu ji politici populisticky dali. Nezapomínejme kdo a tedy proč s tím přišel. Teď jsou z přímé volby téměř všichni mírně řečeno rozpačití. Stejným populismem je volání po okleštění, nebo dokonce zrušení imunity. Já zrušení imunity považuji za velmi nebezpečnou věc, kterou je pak možno kdykoli zneužít. Předstasvme si třeba situaci, kdy je křehká většina pro nějaký zákon a v den hlasování policie zadrží dva tři poslance, nebo třebna jen jednoho, jehož hlas může být rozhodující pro údajný dopravní přestupek. A představme si, že je to předem dohodnuto. Imunita by měla být spojena s výkonem mandátu, tedy po celé volební období a neměla by být omezena jen prostory poslanecké sněmovny a pouze na to, co poslanec řekne. To neznamená, že pokud třeba poslanec spáchá závažný trestný čin, že je z obliga. Sněmovna v takových případech v drtivé většině poslance vydávala. Opakuji, volání po omezení či zrušení imunity je populismus, který, pokud projde se může velmi vymstít. A to říkám jako znechucený volič.