Takhle ne pane Štampachu!

Jsem po letech strávených v politice na ledacos zvyklý, vím,  že ve společnosti existují nejrůznější názory a stanoviska, vím, že míra neschopnosti porozumět psanému textu je vysoká a nevadí mi proto i ostrá vyjádření a reakce na moje publikované názory.

Naučil jsem se s tím žít a (a to je hlavní) také pracovat. Ale jsou jistě určité meze, jejichž překročení člověk nemůže nechat bez povšimnutí. Dočetl jsem se o sobě již ledacos. Ale abych byl označen za přisluhovače nacizmu a národního socialismu, to si, uznejte,  normální člověk nemusí nechat líbit.

Ivan Štampach napsal v deníku Referendum ze dne 6.8. 2013  v článku "Levicové dilema"  tato slova: " Státním orgánům se situace zdá být jasná. Policie chrání občanské aktivisty pomáhající ohroženým Romům před útoky extremistů. A V této situaci se část politiků řazených k levé části politického spektra, senátoři Pavel Lebeda a Jaroslav Doubrava a donedávna poslanec, nyní zástupce ombudsmana Stanislav Křeček, vyslovuje anticiganisticky, až rasisticky.  Jsou sociální a zároveň nacionálně šovinističtí. To je explozivní kombinace, která je z historie dobře známa. Ve vyhrocené podobě jde o fašizmus a o nacionální socialismus". To vše ale nakonec – překvapivě - autorovi slouží jen k tomu, aby se mohl zařadit do řady těch mnoha, kteří v těchto dnech dávají členům ČSSD dobré rady, neboť vyjadřuje – s nízkou mírou předvídavosti -  víru, že ČSSD nakonec "nepodpoří Rusnokovu vládu". Jak to spolu souvisí nevím, ale o to mi dnes nejde.

Celá záležitost má, z mého dnešního pohledu, dvě roviny: osobně urážlivou, kdy autor bez jakéhokoliv důkazu označí názory jiného za anticiganistické a rasistické, tedy dokonce s trestně právními konotacemi, což by si publicista jen tak beze všeho neměl dovolit,  a (za druhé) vysokou míru nepochopení situace, ve které se společnost nachází.

K záležitosti prvé: označte a uveďte, pane Ivane Štampachu, jedinou větu z mých publikovaných názorů,  kterou lze objektivně označit za  anticiganistickou nebo rasistickou, směřující "ve vyhrocené podobě" k fašizmu a nacionálnímu socialismu! Pokud ji nenajdete,  tak se mi omluvte!

K záležitosti druhé: četl jsem nedávno zajímavou úvahu jistého maďarského publicisty o internetových kavárenských společnostech obyvatelů velkých měst, kteří jsou tak zapouzdřeni ve svých, na sociálních sítích stále znova a znova mezi sebou "rozebíraných", problémech,  že jsou z tohoto důvodu nakonec  zcela odtržení od většinové společnosti. A nakonec tak  sice mohou dosáhnout mnohé, jenom ne vyhrát volby.  Většinové společnosti prostě nerozumí.  Obavám se, že autor článku, o kterém píši, by ve vyhrocené podobě k nim mohl patřit....

Jistě je pravdou, že dnes policie často brání ohrožené Romy před útoky extremistů  a činí tak zcela správně a bezpochyby i s podporou všech slušných lidí. Ale v tom přece žádný problém  není! Ten spočívá v nalezení odpovědi na otázku, proč se k jistě odsouzení hodným extremistům a rasistům stále více   přidávají i "obyčejní" lidé, proč řada z nich  již nevidí  jiné východisko ze své situace,  než o projevech skutečných rasistů a extremistů říct úděsnou větu: vždyť oni mají pravdu! Budeme i tyto lidi označovat za anticiganisty a rasisty,  aniž bychom se jen pokoušeli jim porozumět a pochopit,  co vlastně říkají a co je trápí? Budeme  problémy se soužitím s některými občany (a naléhavě prosím: o Romech ani slovo!)  přirovnávat k nacistické argumentaci, jak to činí zcela nepřípadně a historicky Ondřej Slačálek,  když v Právu ze dne  5. srpna 2013  v článku  „Zastrašit Romy je snadné. A lichváře? “  píše: Z odstupu jasně vidíme, že kupříkladu Hitlerův antisemitismus byl kombinací paranoie a rasistické pseudovědy. Jenže aby byl přesvědčivý, odkazoval ke spoustě  „problémů soužití“.    

Na to konec konců poukazuje Jan Keller, když na tiskové konferenci Policie ČR konané 3. srpna 2013, jak ho cituje autor mnou kritizovaného článku,  řekl:  „Mnoho lidí, zpráva BIS to ukázala minulý týden, nepříjemně mnoho lidí  sympatizuje s demonstrujícími …policie se mění v hromosvod, do kterého se svádí veškerá naštvanost lidí…“  Proč tomu tak je,  ovšem autor těchto slov neuvádí a zcela zjevně nemá pravdu,  když dále konstatuje: „ A v této situaci politici nahoře, místo aby policii podpořili,  na ni útočí ještě z druhé strany a fantazírují o tom, že policie chce přebírat politické pravomoci a podobně.“  Policie totiž tento problém rozhodně vyřešit nemůže….

Přitom co  primárně v této chvíli lidé chtějí a nechtějí,  není tak složité zjistit.  V pražských nebo brněnských kavárnách to ovšem tak snadno nezjistíme. Nejde o žádné  velké státnické nebo politické  problémy,  jejichž řešení  lidé na ulicích  požadují, aniž by tím ovšem mělo být řečeno, že jednoduchá řešení vyřeší celou vážnou situaci,  před jejímž řešením jinak společnost  bezpochyby stojí. Dobře je to patrné  i z dalších myšlenek            O. Slačálka,   když ve shora uvedeném článku  dále píše: „Pokud levice nedokáže najít účinné cesty jak místo Romů zasáhnout lichváře, pochybné podnikatele s mafiány ve všech  patrech společnosti, není hodna svého jména.“    Zcela bezpochyby má pravdu, ale vykládejte to lidem v ulicích! Asi vám řeknou, že  mafiáni a podnikatelé nehází odpadky z oken, neničí byty a domy, ve kterých bydlí a nechovají se tak, že  ostatním klidné bydlení znemožňují.  Smutné? Snad, ale také realita společnosti,  ve které žijeme…..