Ono se toho zase u nás tolik nedělo
Ono se toho u nás skutečně moc nedělo především pokud jde o účast Čechů v bojích na straně nacistického Německa. Češi byli (vedle Srbů) snad jediným okupovaným národem v Evropě, jehož příslušníci – až na několik jedinců - na straně Německa dobrovolně nebojovali a neúčastnili se ve větším počtu jeho válečných a okupačních akcí. Příslušnici jiných národů nemohli samozřejmě sloužit v přímo v německé armádě, ale účast velkého počtu dobrovolníků z jiných evropských národů v jednotkách Waffen - SS (tedy „Zbraní SS“ , jednotek určených k vojenským operacím), kde to možné bylo, je fascinující.
Tak 5. tanková divize SS „Wiking“ vznikla z dobrovolníků z Norska, Dánska, Nizozemska a Belgie po té, co jejich počet byl, po obsazení těchto zemí německou armádou, tak velký, že si to založení samostatné divize vyžádalo. Tato divize bojovala výhradně na východní frontě a její příslušníci se účastnili zabíjení Židů v Rusku, v Maďarsku a u Štýrského Hradce. 11. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Nordland“ byla složena z dobrovolníků z Maďarska, Dánska, Nizozemska, Norska Estonska, Francie, Švédska, Švýcarska a Anglie. Divize bojovala proti Titovým partyzánům v Jugoslávii a později proti Rudé armádě v Estonsku a v Prusku. Proti srbským partyzánům byla nasazena 13. horská divize SS „Handschar“, která byla složena z bosenských muslimů a na jejímž vytvoření se aktivně podílel vysoký muslimský duchovní, jeruzalémský muftí Amir al–Husajní. Z Lotyšů pak byla vytvořena 19. granátnická divize SS (2. Lotyšská). Někteří její příslušníci pak po válce bojovali proti SSSR jako dnes tolik oslavované (i v naší TV) Lesní bratrstvo. Z Lotyšů, kteří původně chtěli utvořit samostatnou armádu, ale nebylo jim to Němci povoleno, byla utvořena 15. Granátnická divize SS (1. Lotyšská). Ta se podílela na obléhání Leningradu a později na bojích v Německu. Více než jedenáct tisíc etnických Albánců se přihlásilo jako dobrovolníci do 21. horské divize SS „ Skanderberg (1. albánská) a bojovali v tehdejší Jugoslávii. Dopouštěli se řady válečných zločinů proti Židům, Srbům a Cikánům především v Kosovu, na což, při úvahách nad dnešní situací v této zemi, by nemělo být zcela zapomenuto…. Muslimové z Chorvatska pak byli příslušníky 23. horské divize SS „Kama“ (2. Chorvatská) a bojovali hlavně v Maďarsku. Jde však o jednu z mála divizí Waffen – SS, která po válce nebyla obviněna ze spáchání žádného z válečných zločinů. Z ukrajinských dobrovolníků byla vytvořena 14. Granátnická divze SS (1. Ukrajinská), která se naopak dopustila mnoha zločinů na území tehdejšího SSSR, Ukrajiny a při potlačování Slovenského národního povstání. Působení Ukrajinců v této divizi je i dnes aktuálně některými velmi připomínáno….
Nizozemští dobrovolníci vytvořili 23. divizi tankových granátníků SS „Naderland“, která bojovala na východní i západní frontě a dokonce i při obraně Berlína v květnu 1945. Valonští občané Belgie pak vytvořili 28. dobrovolnickou divizi tankových granátníků SS „Wallonien“. Součástí této divize byla rota „Gruppe Ezquerra, ve které sloužili Francouzi a Španělé. Divize se účastnila např. bojů v Ardenách.
Za zvláštní zmínku stojí 29. granátnická divize SS (1. Ruská) složená z ruských dobrovolníků. Někdy lze o „dobrovolnosti“ některých ruských válečných zajatců zapojit se znovu do války po boku Němců vážně pochybovat, ale nelze zpochybnit to, že její příslušníci v bojích proti povstání ve Varšavě se dopouštěli takových zvěrstev, že její velitel Bronislav Kaminsky byl dokonce gestapem (!) popraven. Divize pak byla zařazena do Ruské osvobozenecké armády (ROA), kterou organizoval generál Andrej Vlasov a jejíž účast na Pražském povstání je stále předmětem debat a pochybností. Číslo divize 29. obdržela granátnická divize SS (1. Italská). Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Arméni a krymští Tataři pak byli příslušníky 30. granátnické divize SS (2. Ruská), která bojovala hlavně proti francouzskému hnutí odporu.
Francouzi, ale i několik Švédů, Švýcarů, ale i Laosanů, Vietnamců a Japonců bylo příslušníky 33. Granátnické divize SS Charlemagne“ (1. Francouzská), která proslula především tím, že její příslušníci bránili až do 2. 5. 1945 (!) Berlín. Z divize nakonec zbylo 33 mužů, kteří se vzdali Sovětům…34. Dobrovolnická divize SS „Landstrom Nedderland“ složená převážně z Nizozemců spáchala koncem války mnoho válečných zločinů (popravy nizozemských civilistů) a její členové bojovali až do 9. května 1945 proti Američanům…
Protektorát Čechy a Morava měl ovšem také své „vládní vojsko“ vytvořené z příslušníků zaniklé čsl. armády. Jejich počet se pohyboval kolem 6000 mužů /předpokládaná délka služby 25 let, věk při náboru 18 – 25 let, minimální výška 160 (!) cm/ a byli nasazeni většinou do strážní služby. Naší kolaboranti, prezident E. Hácha (na to se při hodnocení jeho osoby rádo zapomíná) a ministr E. Moravec několikrát žádali Hitlera o odeslání této „České legie“ na frontu, ale Hitler to vždy zamítl. Měl v této věci více rozumu, než naši kolaboranti: na základě svých vlastních zkušeností z 1. světové války se právem obával přeběhnutí k „nepříteli“. To se také stalo, když vládní vojsko bylo v r. 1944, z obavy, aby se nepřidalo k odboji, převeleno do Itálie. Jeho část se přidala k Italským partyzánům a část jeho příslušníků přeběhla frontu a stala se vojáky Československé samostatné obrněné brigády, která do konce války obléhala přístav Dankerque. Ti co se vrátili do protektorátu se pak připojili ke květnovému povstání (hlášení pražského rozhlasu, dopoledne 5. 5. 945: „Voláme české vojsko, české četnictvo a českou policii….).
Pravda, ne na vše můžeme být hrdi (udavačství ), ale Protektorát Čechy a Morava byl jedinou okupovanou zemí, kde se zdařil atentát na vrcholného představitele Říše (R. Heydricha) a jedinou zemí, kde Němci popravili z důvodu účasti na odboji předsedu protektorátní, tedy vlastně „kolaborantské“ vlády (gen. Eliáše). To se v žádné jiné zemi nestalo. Neochránili jsme sice své Židy tak statečně, jak to učinili např. Dánové, ale zdaleka jsme se nepodíleli na jejich pronásledování a likvidaci tak, jak to po boku Němců dělali Poláci nebo obyvatelé pobaltských republik, kde, mimochodem, dodnes jednou za rok pochodují ulicemi hlavních měst bývalí příslušnici Waffen – SS a připomínají si tak své „slavné dny“….
Snad stojí za to si těchto několik známých skutečností znovu připomenout právě v květnových dnech. Než se zase – jak je v Čechách zvykem – pustíme do nářků nad kvalitou národa a jeho představitelů…
Napsáno pro Britské listy.
Stanislav Křeček
Nezakazovat islám! Jen nesdílet…
Výzvy k zákazu islámu jsou zcela nesmyslné a jen zhoršují již tak složitou a málo přehlednou situaci.
Stanislav Křeček
Romové 2015
Na počátku roku je vhodné zamyslet se nad problémy a otázkami na které již dlouho hledáme a nenacházíme rozumné odpovědi.
Stanislav Křeček
Lumpenkavárna a spol.
Lumpenkavárna se stala sociologicko-politologickým pojmem. Nevím sice jak zrovna toto jinak bohulibé zařízení k tomu přišlo, a už vůbec nevím proč „lumpen“ (z německého Lumpen (hadry), Marx: lumpenproletariát: část proletariátu politicky zcela neschopná a nepoužitelná...), ale budiž. Podívejme se však na to blíže.
Stanislav Křeček
Základní práva neřeší nerovnost
Otázka lidských práv je v poslední době v českých sdělovacích prostředcích velmi frekventovaná, neboť pokusy o její řešení se hodí k nejrůznějším příležitostem.
Stanislav Křeček
Jiný Listopad
Ve své brněnské kanceláři mám pověšenu fotografii pořízenou někdy koncem listopadu nebo na začátku prosince 1989 v sídle tehdejší Československé strany socialistické na pražském Náměstí Republiky.
Stanislav Křeček
Lidská práva: ani katastrofa ani šance!
Již několik týdnů probíhá na stránkách Práva i v jiných tiskovinách (A2) intelektuální debata o pojetí lidských práv mezi P. Drulákem a J. Přibáněm.
Stanislav Křeček
Asi se nepolepším…
Opravdu si nemyslím, že každý, kdo byl zmíněn v denním tisku, by nezbytně musel publikovat své odlišné stanovisko, ale pokud jsem opakovaně označen za nekonstruktivního škůdce tak slovutné instituce, jakým je úřad veřejného ochránce práv, snad bych pár slov k tomu sdělit mohl.
Stanislav Křeček
Justice bez spravedlnosti?
Možná příliš odborné, ale snad bude zřejmé, o co mi jde:Jde o vcelku banální případ: manželé ing. K. a B. K. se rozvedli, následně na to Obvodní soud pro Prahu 8 ve věci11C195/94 rozsudkem ze dne 26. 3. 1998 zrušil společný nájem jejich společného bytu v Chotovické ulici v Praze8 asoučasně rozhodl, že byt bude nadále užívat jako jediná nájemkyně paní B. K.
Stanislav Křeček
Duchcov – pokus o sociální začlenění
Město Duchcov má za sebou dvě události, které je činí z hlediska pokusů o začleňování a o soužití s lidmi, které označujeme za „sociálně vyloučené“, zajímavým.
Stanislav Křeček
Jaká práva?
Dvě nedávné, spolu nikterak nesouvisející události ukázaly, že pokud se někdo dovolává lidských práv, neobejdeme se bez odpovědi na základní otázku: jaká práva máte na mysli?
Stanislav Křeček
Opatrně s antidiskriminací.
V nedávných dnech rozvířila hladinu veřejného mínění mimo jiné zpráva veřejné ochránkyně práv o problematice „muslimských šátků“. Obávám se, že však přinesla více otázek než odpovědí...
Stanislav Křeček
Nové zákony a rozpačitá levice
Čas od času si přečtu nebo vyslechnu povzdech nad tím, že levice v Evropě obtížně hledá v dnešním globalizovaném světě svojí cestu k voličům, neboť nenalézá témata, kterými by je oslovila.
Stanislav Křeček
Aktivismus soudů, premonstráti a Hradišťko
Vracím se touto úvahou k již známému a publikovanému případu obce Hradišťko, která je povinna vydat pozemkový majetek na kterém se nachází taková část obecní infrastruktury, že to ohrožuje samotnou existenci této obce.
Stanislav Křeček
Pověšená babička pana prezidenta
Rozhodně se nemíním zabývat virtuální tragédií v rodině pana prezidenta, ale rád bych se šířeji zamyslel nad jeho nedávným výrokem o tom, že „mediální poprask“ ohledně bydlení obyčejných lidí vypukne, „až se pověsí první babička, kterou majitel bytu vyhodil na ulici“.
Stanislav Křeček
Byt pro soudce
V r. 2007 jsem napsal tento článek o soudci J. V., který se nyní má stát předsedou Krajského soudu v Ústí n. Labem. Tak nevím....
Stanislav Křeček
Krásná hesla šokovaných ministrů
Tak se z tisku (Holobyty ve Šluknově ministry šokovaly,Právo 13. 5. 2014) dozvídáme, že ministři, kteří navštívili Šluknovsko, byli šokováni realitou, se kterou se zde setkali.
Stanislav Křeček
Lidská práva na ústupu anebo omyly Romana Jocha
Na portálu Česká pozice se nedávno zajímavě rozepsal Roman Joch o české zahraniční politice v souvislosti s neutuchajícími (a současnými událostmi znovu živenými) diskusemi o šíření lidských práv a demokracie prostřednictvím aktivní zahraniční politiky státu.
Stanislav Křeček
Dluhy, advokáti, exekuce
Poslanecká sněmovna projednává v současné době poslanecký návrh novely zákona, podle které by se snížily odměny advokátů v případě vymáhání tzv. bagatelných dlužných částek.
Stanislav Křeček
Jak dál v Ombudsmanově?
Nedávné události v „Ombudsmanově“, jak nazval úřad ombudsmana, neboli Kancelář veřejného ochránce práv, jihočeský hejtman J. Zimola ukázaly, že právní zakotvení této instituce není zcela bezproblémové.
Stanislav Křeček
Ubytovny
Tak jsem si dovolil navrhnout, aby jeden z nejhanebnějších kšeftů s chudobou – tedy provozování „ubytoven“ pro lidi, kterým nikdo jinde jiné bydlení neposkytne - převzal stát a začal tak plnit svoje závazky k zajištění přiměřeného bydlení pro všechny, které převzal na základě mezinárodních dohod.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 171
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1279x